Emisní povolenka za více než 120 000 Kč?! Před likvidačními cenami povolenek EU varují i ekonomové z pražského CERGE, pracoviště Univerzity Karlovy, či z oxfordského institutu.
Poslanci Evropského parlamentu minulý týden schválili přitvrzení Green Dealu EU. Do roku 2040 by se tak emise skleníkových plynů měly v EU redukovat o 90 procent v porovnání s rokem 1990. „Takovýto záměr ovšem může znamenat likvidaci eurounijního průmyslu. To proto, že cena emisní povolenky, kterou přitvrzení předpokládá, může vylétnout do astronomických výšin,“ varuje ekonom Lukáš Kovanda.
Nad drakoničností tehdy ještě jen záměru Evropské komise přitvrdit uvedeným způsobem Zelenou dohodu pro Evropu, tedy onen Green Deal, se už loni pozastavovali i experti tak renomovaných pracovišť, jako je Oxfordský institut pro energetická studia nebo pražské CERGE, tedy společné pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického institutu České akademie věd. Loni v březnu Oxfordský institut pro energetická studie publikoval studii Decarbonisation in Europe: Modelling Economic Feasibility and the Glidepath for Gas.
Její autor, Kong Chyong, v ní dospívá k zarážejícímu závěru. Pokud by se měl schválený záměr Bruselu redukovat emise skleníkových plynů o 90 procent v porovnání s rokem 1990, bude roku 2040 činit náklad dodatečného snížení emisí více než 5000 eur za vypuštěnou tunu oxidu uhličitého či ekvivalent. To je v přepočtu dle dnešního kursu, více než 120 000 korun. Letos v únoru stejný autor publikoval – ještě s kolegou Henrikem Schidtem – své závěry také v recenzovaném vědeckém žurnálu Energy Policy.
Z nich vyplývá, že během necelých patnácti let se cena povolenky má vyšplhat ze současných v přepočtu zhruba 1690 korun do statisícových hodnot, minimálně na úroveň přesahující v přepočtu 120 000 korun, měl-li by být plněn Evropským parlamentem schválený záměr.
„Připomeňme, že už nynější cena povolenek, aktuálně tedy oněch zhruba 1690 korun, je nejvyšší na světě, porovnáváme-li ty ekonomiky, které povolenky tedy vůbec zavedly. Na tuto skutečnost upozorňuje například předloňská Draghiho zpráva ke konkurenceschopnosti EU. Poměrně vysoká cena povolenek EU je klíčovým zdrojem povážlivě klesající konkurenceschopnosti firem a podniků EU ve světovém měřítku. Pokud by tato cena měla být nejpozději během patnácti let hned o dva řády výše, těžko to může znamenat něco jiného než naprostou likvidaci evropského průmyslu,“ varuje Kovanda.
Obrovských nákladů uvedeného přitvrzení Green Dealu si všímá také Silvester van Koten ze zmíněného pracoviště CERGE. Ve své loňské studii s názvem The EU ETS is unprepared for 2040 and beyond konstatuje, že nový plán Evropské komise na snižování emisí představuje hrozbu „excesivně vysokých cen povolenek a (…) excesivně vysokých nákladů dodatečného snížení emisí a také celospolečenských ekonomických nákladů.“ „Pod excesivně vysokými celospolečenskými náklady si můžeme představit třeba onu likvidaci průmyslu nebo v té souvislosti se umocňující společenskou polarizaci a s ní spjatý nástup politického extrému,“ říká Kovanda.
„Proč tedy přes všechny nedokonalosti a zarážející nepřipravenost teď Brusel protlačil tvrdší podobu Green Dealu? Dost možná proto, že už kolem roku 2030 klesne podíl EU na globálních emisích oxidu uhličitého k úrovni pěti procent, či dokonce pod ní. Budou se pak o nutnosti provádět další opatření na potlačení emisí hůře přesvědčovat i ti obyvatelé, kteří dosud zelené ideologii podléhali poměrně snadno. S nižšími jednotkami procent globálních emisí bude Green Deal EU sám o sobě tou dobou z hlediska boje s klimatickou změnou k ničemu už až moc zřetelně. Je třeba tedy do toho času členské státy zavázat k dalším opatřením, tedy k dalším sankcím,“ domnívá se Kovanda.
Jsem rád, že jsme se v Programovém prohlášení nové vlády s účastí SPD dohodli, že se vymezíme proti emisním povolenkám první i druhé generace. V případě ETS1 budeme iniciovat na evropské úrovni přehodnocení celého systému, který musí být pro průmysl předvídatelný.
V případě emisních povolenek pro domácnosti a dopravu ETS2 jsme připraveni neimplementovat tento systém do české legislativy a zabránit vysoce negativním sociálním dopadům do společnosti.
