Odmítáme zdražování benzínu a vytápění nařízené Bruselem. 
Odmítáme nové emisní povolenky. Změna ohledně nových emisních povolenek ETS2, kterou přijala Evropská unie, je kosmetická a my nadále odmítáme tyto emisní povolenky zavést. Současně chceme revidovat povolenky ETS1. I nová verze ETS 2 by totiž vedla ke znatelnému zdražování.
Podle ekonoma Pavla Peterky ze společnosti XTB mohou domácnosti počítat s vyššími náklady. Průměrná domácnost si po jejich zavedení připlatí několik tisíc korun ročně.
„Riziko cenových výkyvů se snižuje, ale jen krátkodobě – řekněme během let 2028 až 2030. Pak zase bude cena stoupat. Povolenky jsou totiž koncipovány tak, aby finančně zabolely a aby domácnosti a firmy v důsledku toho přešly na udržitelné nízkoemisní technologie,“ řekl pro iRozhlas ekonom Lukáš Kovanda.
Cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 stále platí. „Existuje řada studií, které vyčíslují, jak vysoká cena emisních povolenek musí být, aby lidé byli motivováni k přechodu na bezemisní zdroje energie. Cena 45 eur za tunu CO₂ k tomu ale stačit nebude,“ upřesňuje Kovanda.
Podle Kovandy je ji nutné chápat jako takzvanou zaváděcí cenu, která má veřejnost motivovat změnit chování, a ne odradit hned na začátku.
„Takto nízká ale zůstat nemůže. Informovat takto veřejnost je zavádějící. Aby bylo dosaženo uhlíkové neutrality, musí se její cena pohybovat v trojciferných pásmech kolem 150 až 200 eur za povolenku,“ popisuje ekonom.
To samozřejmě bude mít dopad na ceny pohonných hmot i vytápění domácností. „Smyslem je, aby lidé investovali do dalšího zateplení, výměny kotlů nebo omezili využívání automobilů se spalovacími motory. 45 eur za povolenku ale dostatečné není,“ zdůrazňuje Kovanda.
Největším zdrojem emisí přitom nejsou podle ekonoma evropské domácnosti, ale průmysl a energetika, včetně výroby elektřiny z uhlí. I tak se ale podle Kovandy podařilo Evropě od 90. let emise výrazně snížit. „Největším znečišťovatelem je Čína, Indie a Spojené státy. Tyto země zároveň ale nic moc nedělají, rozhodně ne tolik ve srovnání s Evropskou unií,“ podotýká.
„Nelze vyloučit, že cena povolenky překročí cenu 45 euro v cenách roku 2020. V současných cenách se tak budeme bavit o povolence okolo 55 euro. Růst ceny nad hodnotu 55 euro lze dokonce předpokládat. Ze začátku spíše nárazově. Do budoucna je ale plán jasný a sice růst cen povolenek. Vyšší cena povolenek bude tlačit domácnosti a firmy k omezení spotřeby zatížených položek, tedy plynu, uhlí a pohonných hmot,“ uvedl Peterka pro server Peak.
Podle Peterky lze očekávat zdražení plynu, uhlí a pohonných hmot. Při ceně povolenky na 55 euro lze dle něho čekat zdražení litru benzinu s DPH o zhruba 3,8 koruny na litr. U nafty to bude 4,3 koruny za litr. Jedna MWh plynu pak zdraží o 326 korun a tuna uhlí pak o 2 292 korun. Při růstu ceny povolenky na 65 euro pak litr benzinu zdraží o zhruba 4,5 koruny, nafta pak o 5,1 koruny. MWh plynu o 386 korun a tuna uhlí o 2 708 korun.
„Podle širšího přepočtu při ceně povolenky 55 euro pocítí domácnost v bytě s jedním autem, která topí plynem a projede růst ročních nákladů o 6 280 korun. Při zdražení povolenky na 65 euro pak dokonce o 7 422 korun,“ říká Peterka. Domácnost na venkově v domě s dvěma auty, kde se topí uhlím a projede se 1600 litrů nafty, pak ročně připlatí při povolence za 55 euro zhruba 24 000 korun. Při zdražení na 65 euro pak zhruba 28 500 korun.
Evropské politické špičky se předběžně dohodli na změně v očekávaném systému ETS 2. Rezerva povolenek, které mají být vypuštěny při růstu jejich ceny, stoupla z 20 milionů na 40 milionů. Tedy na dvojnásobek. Není tedy zaveden žádný tvrdý strop, jen je výrazně posílen mechanismus, který má bránit výraznému růstu ceny povolenky. A tedy zdražení plynu, uhlí a pohonných hmot v případě nesouladu nabídky a poptávky na trhu s povolenkami. To by mělo bránit cenovým extrémům. Zdražování to ale nezabrání.
