Zajímavý komentář exministra a bývalého velvyslance ČR v Rusku a na Ukrajině Jaroslava Bašty k současnému mezinárodnímu napětí

Zatím jen plnohodnotná diplomatická válka

V dávných dobách, kdy vztahy mezi státy regulovala všeobecně uznávaná pravidla a principy mezinárodní politiky, bývalo postupné vzájemné omezování činnosti velvyslanectví předzvěstí hrozící války.

Dnes, kdy základním principem mezinárodního práva je právo silnějšího, se podobné nuance tak vážně neberou. Současný prezident Spojených států Joe Biden dokáže jeden týden označit prezidenta Ruské federace za zabijáka, aby jej o něco později pozval na summit o klimatu, který chce uspořádat doma. Po prvním výroku RF odvolalo svého velvyslance z Washingtonu do Moskvy na konzultace, k pozvání se ruský prezident nevyjádřil.

O něco později mu pak Joe Biden zatelefonuje a navrhne společnou schůzku v některé zemi Evropské unie. Když hned tři členské státy (včetně České republiky) nabídnou, že chtějí toto setkání uspořádat, neboť mají zájem na snižování napětí v Evropě, americký prezident vyhlásí další protiruské sankce a nechá vyhostit deset ruských diplomatů.

Přiznám se, že mě odvetný ruský krok překvapil svojí razancí. Iniciativy se ujal přímo ruský prezident, takže rozhodnutí o recipročním kroku své země americkému velvyslanci J. J. Sullivanovi nesdělilo ministerstvo zahraničí, ale Kreml. Konkrétně pobočník prezidenta Vladimíra Putina Jurij Ušakov, který velvyslanci doporučil urychlený odjezd na konzultace do Washingtonu. Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov pak výsledky jednání v Kremlu pouze tlumočil tisku.

Jako obvykle se k vyhoštění ruských diplomatů postupně připojují další spojenci USA. Zatím jsou to Poláci a Litevci. Poslední vlna amerických sankcí má mimo jiné i svůj ukrajinský rozměr, protože se vztahují na firmy a fyzické osoby, které se podíleli na stavbě mostu přes Kerčský průliv. Tyto kroky pak dokončily fatální proměnu vztahů mezi Západem a Ruskem, kdy se z dosavadních problematických partnerů stali nesmiřitelnými protivníky.

Bezpečnostní analytici a odborníci na mezinárodní politiku se shodují v tom, že vzájemné sankce silně snižují možnost dialogu mezi oběma jadernými velmocemi a neúnosně zvyšují riziko ozbrojené konfrontace mezi nimi. Nejpravděpodobnějším místem, kde by mohla vypuknout válka mezi Spojenými státy a Ruskou federací, je Ukrajina a Bělorusko, s menší pravděpodobností Sýrie. Nikolaj Patrušev, tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace (a bývalý šéf ruské rozvědky) předpokládá, že případná válka mezi RF a Ukrajinou nezačne v Donbasu, ale na hranici s poloostrovem Krym.

Obává se provokací islamistů, bývalých bojovníků Islámského státu, které na Ukrajinu přicházejí z oblastí severní Sýrie okupovaných Tureckem (někteří z nich již bojovali v Náhorním Karabachu). Na Krymu mají spojence mezi členy ilegální organizace Hizb ut – Tahrír. Těm by rozpoutání jaderné války v Evropě určitě nevadilo.

Scénář podobného vývoje událostí není, bohužel, tak nepravděpodobný.

———————————————

Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000–2005 velvyslanec ČR v Rusku a v letech 2007–2010 na Ukrajině.