Věříme v to, že lidé si mají pokud možno vládnout sami. Už z tohoto principu plyne, že trend politických reforem by měl být přesně opačný – tedy nikoli přesouvání kompetencí a pravomocí na Brusel ale naopak maximum pravomocí by se mělo přesunout na místní samosprávy, případně kraje a co nejméně by jich pak mělo zbýt na stát nebo na Brusel.
Je správné a prospěšné pokud můžeme po celé Evropské unii volně cestovat a obchodovat. Není ale normální ani přirozené aby anonymní byrokrat někde v Bruselu či strasburku rozhodoval o tom jak má vypadat cyklostezka v malé zastrčené obci tisíc kilometrů daleko nebo tom zda drobný sedlák smí či nesmí prodat sousedovi domácí sýr.
Nikde na světě a nikdy v dějinách dlouhodobě neuspěl koncept unifikovaného státu slepeného z vícero odlišných národů. Musím říct, že Češi to zažili v malém měřítku v rámci českolosvenska které víceméně násilím sdružovalo Němce Čechy a Slováky. Konec nevraživosti mezi těmito národnostmi přineslo až rozdělení československa a vznik čistých národních států.
Budoucnost Evropy je reálná pouze v silných suverenních národních státech, které spolu budou spolupracovat ale nebudou si vzájemně diktovat.
