Jiří Kohoutek: Věra Jourová navrhuje omezení demokracie
Pandemie koronaviru dominuje mediálnímu prostoru. Národnímu i evropskému. Přesto, anebo právě proto, ovšem nesmíme přestat věnovat pozornost i jiným velmi podstatným tématům
Ačkoli veřejnou debatu o posledním vývoji na úrovni nejvyšších orgánů Evropské unie ovládlo téma vyjednávání o novém dlouhodobém unijním rozpočtu a speciálním Fondu obnovy, kdy Maďarsko a Polsko až tento týden na poslední chvíli stáhly své veto motivované odporem k vrchnostenského zasahování Evropské komise do vyplácení fiannčních prostředků členským státům z politických důvodů, odehrály se na půdě Evrospké unie i jiné události, jejichž dopad na životy evropských občanů může být v průběhu příštích let srovnatelně významný.
Bruselský akční plán
První z nich je oficiální uveřejnění Evropského akčního plánu pro demokracii z dílny místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
Formálně se jedná o tzv. Sdělení Evropské komise, tedy o deklaratorní a zatím právně nezávazný dokument, který ovšem dobře odhaluje záměry unijní exekutivy v blízké budoucnosti. A není to příjemné a pozitivní čtení.
Jde de facto o soubor nástrojů, kterými se Evropská komise snaží do budoucna v prostoru členských států upevnit a pojistit podporu stále tvrdší a těsnější evropské integraci a všemožně potírat veškeré názory, které jsou k tomuto směřování oponentní a kritické. Zaklíná se přitom pojmy, jako jsou „právní stát“, „vláda práva“, „evropské hodnoty“ či „liberální demokracie“. Přičemž jde ponejvíce o hesla bez reálného obsahu. O klacek na kritiky.
Evropská komise chce v členských státech napříště aktivně zasahovat zejména do těchto oblastí:
podpora spravedlivých a svobodných voleb a silné občanské participace
podpora svobodných a nezávislých médií
opatření proti dezinformacím
Když to přeložíme do normálního jazyka, jde o zesílení nepokrytých zásahů orgánů EU do procesu svobodných voleb a svobody informací v členských státech. Pod pláštěm líbivých frází se tedy skrývá špatně převlečená cenzura a touha po manipulaci voleb.
To vše zaštítěno stovkami stran připravovaných akčních plánů, iniciativ a pracovních dokumentů.
Ovládnout sociální sítě
Jde o připravované zásahy do provozu sociálních médií a sociálních sítí, do oblasti politické reklamy.
Komise se chystá v roce 2021 předložit legislativní návrh týkající se „transparentnosti sponzorovaného politického obsahu“. Jinými slovy, půjde o jednoznačné omezení politické soutěže, o podporu jednoho směru politických názorů a ideologií – a o potlačení názorů odlišných, současnému unijnímu mainstreamu nepohodlných.
Sama Komise přiznává, že cílem tohoto jejího snažení je především ovlivnění voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.
Tak, aby dopadly tím správným, „proevropským“ výsledkem.
V těchto aktivitách se chce zaměřit na sponzory placeného obsahu a výrobní a distribuční kanály, včetně online platforem, inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství.
Máme se skutečně na co těšit…
Omezit politickou a volební soutěž
Komise taktéž navrhne přezkum právních předpisů o financování evropských politických stran (sdružení národních politických stran s podobnými programy a ideologiemi) – s cílem řešit jejich financování ze zemí mimo EU, revidovat požadavky na audit a posílit vazby mezi evropským financováním a vnitrostátními kampaněmi. Čili opět jde o hledání mechanismu, který umožní stíhat a trestat „neposlušné“ politické strany, které nesouhlasí s vývojem Evropské unie.
Dlouhodobým cílem Evropské komise je pak i změna samotných pravidel pro volby do Evropského parlamentu. Má se jednat o zavedení jednoho celoevropského volebního obvodu, ve kterém by kandidovaly právě nikoli národní, ale celoevropské politické strany. V každém členském státě by tedy občané vybírali pouze z omezeného okruhu, všude stejných, jednotných mezinárodních kandidátních listin.
Jde o naprosté pošlapání národních specifik a suverenity národních států a o diskriminaci těch národních politických stran, které nejsou organizovány v žádných nadnárodních stranických strukturách.
Je to další krok k tzv. evropskému superstátu.
A pověstným hřebíčkem do rakve stále ještě relativně svobodného a soutěživého systému voleb do Evropského parlamentu by bylo zavedení možnosti elektronického hlasování. Což návrh Evropského akčního plánu pro demokracii Evropské komise také obsahuje.
Mějme se tedy na pozoru a bedlivě sledujme, jak se k tomuto dokumentu v příslušných hlasováních postaví čeští europoslanci a česká vláda.
