MUDr. Vladimír Zlínský: Očkování proti onemocnění Covid 19.
Zdá se ,že otázka očkování obecně a hlavně vakcinace proti onemocnění Covid 19, bude jedním ze zásadních předvolebních témat tohoto roku. Objevují se názory, že veškeré očkování je z principu škodlivé. Tuto myšlenku lze jenom těžko přijmout, protože tento způsob prevence nemocí /mimo jiné způsoby/ umožnil rozvoj současné moderní civilizace výrazným omezením úmrtnosti na infekční choroby zejména v dětském věku. Těžko si nyní dovedeme představit, že by nám zemřely nebo byly těžce invalidizovány naše vlastní děti na infekční virové onemocnění typu dětské obrny. Nelze popřít, že u některých očkovaných se mohou rozvinout vedlejší následky očkování, které jsou daní za celospolečenské zisky z vakcinace. Základem bezpečnosti vakcín je dlouhodobé a široké testování očkovacích látek, které vyloučí nebo potvrdí jejich nepříznivý vliv na lidský organismus. Toto testování by v ideálním případě mělo trvat mnoho let, aby se vyloučily dlouhodobé vedlejší účinky /např. poškození genetického materiálu buněk mutacemi ,poškozením informačních regulačních okruhů buněk nebo imunitního systému organismu/ , které se projeví v populaci za mnoho let. Tato opatrnost by měla platit obvzláště u vakcín se zcela novým mechanismem účinku či novým způsobem přípravy z hlediska masivního použití , tedy hlavně genové mRNA vakcíny firem Pfizer/BionTech a Moderna. Tento mechanismus účinku nebyl nikdy v takovém masivním rozsahu použit, a i když vakcína by neměla ovlivňovat přímo genetické informace buněk uložené v DNA, nelze vyloučit jednoznačně nějaký nepřímý způsob tohoto poškození. Dále se otvírá otázka nakolik je tento proces přirozený, pokud se vnáší do buněk informace pro tvorbu bílkovin pouze části viru a tyto jsou pak vystaveny na povrchu buněk lidského organismu /svalových/, které při běžné infekci Covid 19 nejsou primárním cílem viru. Dále není přesně známo, jestli není tuková nanočástečka s molekulami mRNA schopna vstoupit do jiných tkání než avizovaných/ svalové,kožní,vazivově-imunitní/ a vytvořit zde stejnou chiméru/ spojení dvou organismů/ jako u svalových buněk, což by mohl být problém hlavně u vajíček nebo u vznikajícího lidského plodu. Hlavně z těchto důvodů by mělo být očkování dobrovolné a jednoznačně zaměřené na rizikové skupiny obyvatelstva a užíváno s největší opatrností hlavně u zbývající populace, zejména u mladé generace. Proto je třeba se ptát po mechanismu účinku a výroby dalších avizovaných vakcín/AstraZeneca, Novavax atd/ , o nichž nemáme zatím podrobnější informace. Možnost vybrat si vakcínu na podkladě těchto dostupných a pravdivých informací, bude pro většinu váhajících obyvatel základem k rozhodování o podstoupení vakcinace. Bez jakýchkoli pochyb pandemie Covid 19 uvolnila cestu masivního užití nových technologií genetického inženýrství. Je možné, že se nakonec ukáže, že vakcinace genovou vakcínou je úžasný pokrok v prevenci dalších onemocnění, nejenom infekčních. Bohužel to otvírá Pandořinu skříňku dalšího umělého zasahování do informační a metabolické funkce buněk lidské populace v masovém měřítku. Toto může vést zajisté k mnohému dobrodiní, ale na druhou stranu k nepředpokládaným situacím zapříčiněných složitostí regulačních mechanismů buněk a organismů, lidskou chybou nebo zlým úmyslem. Nelze ani vyloučit, že sám virus Covid 19 je nechtěně uniklým produktem těchto aktivit. Také z toho vyplývá, že tyto snahy mají schopnost zásadním způsobem negativně ovlivnit celosvětovou populaci a tím i společnost , a jejich používání by mělo být omezeno jenom na nutné případy v omezené části populace a mělo by být pod nejpřísnější kontrolou. Bylo by vhodné se připravit i na situaci, kdy může dojít k úniku mnohem smrtelnější verze viru a vypracovat scénáře, jak reagovat co nejrychleji , aby došlo k zachování struktury společnosti a maximálního množství populace .Je možné, že v tomto případě tyto technologie budou jedinou šancí jak efektivně reagovat. Pokud tyto technologie již existují, nelze se jim vyhnout a je nutné jejich výzkum a případně i výrobu těchto produktů podporovat z těchto důvodů i u nás, jinak budeme zcela záviset na jejich dodávkách z jiných zdrojů, což by mohlo způsobit možné katastrofické následky.
Ve Zlíně 14.1.2020 MUDr. Vladimír Zlínský
