Jana Pupavová: Je tomu už více než rok, kdy došlo k prvnímu uzavření základních, středních a vysokých škol (u těch mateřských to následovalo o něco málo později) v důsledku počínající epidemie koronaviru.
Po roce tohoto speciálního vyučovacího režimu lze konstatovat, že jsou již jasně patrné značné rozdíly v přístupu jednotlivých škol k distančnímu vzdělávání, a to jak v metodice, intenzitě i jeho kvalitě. A v důsledku toho se ovšem prohlubují i rozdíly v dosažené úrovni vzdělání žáků a studentů stejných ročníků i stejných typů škol napříč republikou.
Žádní vítězové, pouze poražení
A to rozhodně není dobrá zpráva pro nikoho. Nejméně ze všech pak pro žáky či studenty (a jejich rodiče) posledních ročníků základních a středních škol, které čekající přijímací zkoušky do vyššího stupně studia, a kteří, pokud měli tu smůlu, že navštěvují školu, která přechod na distanční výuku dostatečně nezvládla, vstupují do této důležité životní zkoušky se značným handicapem.
Což, bohužel, může negativně poznamenat celou jejich budoucí životní dráhu. Obdobně to platí, byť v jiném gardu, pro naše nejmenší žáčky v prvních třídách základních škol. A u mnoha středních škol či učilišť, kde podstatnou část výuky tvoří praktická profesní příprava, se dokonce už začíná hovořit o nutnosti opakovat letošní školní ročník.
V prvé řadě jde o zásadní přerušení a dlouhodobou absenci přirozených sociálních kontaktů mezi žáky (studenty) navzájem resp. mezi žáky (studenty) a pedagogy. Umělé spojení přes obrazovku a atomizace jednotlivců pouze do uzávěry v domácím prostředí to nemůže nikdy nahradit ani v nejmenším.
Nemluvě o tom, že došlo k fatálnímu dlouhodobému přerušení organizovaných volnočasových aktivit dětí. Zejména těch kulturních či sportovních, což opět bude mít fatální následky. Zdravotní i společenské, kdy nevratně došlo ke ztrátě mnoha individuálních talentů, které se jinak mohly zdárně rozvíjet a přinášet radost, inspiraci a vzor tisícům vrstevníků a spoluobčanů.
Celý rozhovor k přečtení zde: https://bit.ly/3dokYEG
