Video – Tomio Okamura: Přeji všem školákům hezký školní rok a úspěšný návrat do školy.
Hnutí SPD dnes podalo správní žalobu proti novým vládním opatřením ve školách, které vtoupily v platnost dnes 1.září. Nová vládní opatření ve školách platná od dneška 1.září jsou podle názoru SPD nedostatečně zdůvodněná a diskriminační a tím i protizákonná, proto podáváme správní žalobu s podrobným odůvodněním a navrhujeme opatření s okamžitou platností zrušit. Hnutí SPD požaduje návrat dětí do škol bez podmínek, bez omezení, bez roušek a bez tlaku na očkování. Správní žalobu lze podat až první den platnosti vládních opatření, proti ji podáváme až dnes. Níže uvádím přehled podstatných bodů naší žaloby:
1. Podle § 173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, musí opatření obecné povahy, tedy i mimořádné opatření, obsahovat odůvodnění. Z § 3 odst. 2 PZ pak vyplývá, že odůvodnění mimořádného opatření musí obsahovat aktuální analýzu epidemické situace onemocnění COVID-19, konkrétní míru rizika spojenou s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami a test proporcionality vyhodnocující přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob (viz. rozsudek NSS ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 8 Ao 17/2021).
2. Pokud by mimořádné opatření neobsahovalo náležitosti uvedené v odst. 10 tohoto návrhu, bylo by s ohledem na znění § 76 odst. 1 písm. a) SŘS i ustálenou rozhodovací praxi NSS nepřezkoumatelné a jako takové by jej měl soud zrušit bez nařízení jednání (viz. rozsudek NSS ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 3 Ao 3/2021).
3. Aktuální analýza epidemické situace onemocnění COVID-19, která je uvedena na str. 8-9 mimořádného opatření, postrádá jakéhokoliv zdroje statistických informací, které jsou v analýze uváděny.
4. Jako zcela nedostačující je stanovení míry rizika, které má Ministerstvo zdravotnictví (MZ) provést tak, že vyjádří míru rizik spojených na straně jedné v důsledku změn zavedených mimořádným opatřením, jako je např. nošení předepsaných ochranných prostředků dýchacích cest za stanovených podmínek, a na straně druhé plynoucích z případného nezavedení těchto změn, tedy např. z pohybu a pobytu na vymezených místech bez této ochrany. MZ by tak v odůvodnění mimořádného opatření měl veřejnost informovat, jak o rizicích, která jsou důvodem nařízení mimořádného opatření a proti kterým mimořádné opatření cílí, tak o rizicích, která s sebou mimořádné opatření přináší (viz. rozsudek NSS ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 8 Ao 17/2021).
5. Jako hlavní riziko, které je důvodem nařízení mimořádného opatření, MZ stanovilo přenos onemocnění COVID-19 mezi dětmi a žáky ve školských zařízeních. V této souvislosti se v odůvodnění mimořádného opatření MZ mimo jiné věnovalo aktuálnímu stavu proočkovanosti mezi dětmi a žáky školských zařízení, navýšení rizika přenosu onemocnění COVID-19 spojenému s větší mobilitou dětí a žáků školských zařízení během letních prázdnin a snížení rizika přenosu onemocnění z neočkovaných dětí a žáků školských zařízení, popř. z dětí a žáků školských zařízení, kteří neprodělali onemocnění COVID-19, na ostatní osoby stanovením povinnosti nosit ochranný prostředek dýchacích cest a nařízením preventivního testování na přítomnost onemocnění COVID-19.
6. U dětí a žáků, kteří se nebudou testovat, pak MZ identifikoval aktivity, které jsou z hlediska šíření onemocnění COVID-19 rizikovější, a tudíž se jich tyto děti a žáci musí zdržet. Za rizikové aktivity odpůrce považuje především sportování a cvičení ve vnitřních prostorech, používání sprch a zpěv.
7. První nedostatek v souvislosti se stanovením míry rizika v odůvodnění mimořádného opatření spočívá v nedostatečném informování MZ o rizicích, která jsou důvodem nařízení mimořádného opatření. Při sportovní aktivitě není dle MZ možné používat ochranný prostředek dýchacích cest a zároveň je sportovní aktivita spojená se zvýšenými nároky na dýchaní a často při ní dochází k blízkému fyzickému kontaktu mezi osobami. Tyto rizikové faktory jsou pak dle MZ násobené v případě, že sportovní aktivita probíhá ve vnitřních prostorech. Tato tvrzení MZ opírá o dva zdroje, kdy prvním z nich je článek uveřejněný na stránkách Státního zdravotního ústavu (dostupný zde: http://www.szu.cz/…/topne-ventilacni-a-klimatizacni…) a druhým z nich je 14stránkové doporučení Evropské komise v anglickém jazyce (dostupné zde: https://ec.europa.eu/…/2021-06/COM-2021-4838-covid_en.pdf).
8. V situaci, kdy se změny nařízené mimořádným opatřením dotýkají osob, u kterých se dá důvodně předpokládat, že nemají dostatečné znalosti anglického jazyka na to, aby se s obsahem zdroje informací, ze kterého odpůrce vycházel, náležitě seznámily, by měl MZ v odůvodnění mimořádného opatření cizojazyčné zdroje alespoň stručně shrnout, a to tak, aby z tohoto shrnutí srozumitelně vyplývalo, jaké konkrétní informace MZ z těchto zdrojů převzalo. Tak MZ však neučinilo a oba zdroje uvedl vedle sebe téměř na konci odstavce. Navrhovatel se tedy může pouze domnívat, jaké konkrétní informace z těchto zdrojů byly MZ převzaty.
9. Ke zpěvu, který MZ taktéž identifikovalo jako rizikový, MZ pouze uvedlo, že při něm dochází k snadnějšímu šíření kapének a infekčního aerosolu do okolí jedince. MZ však nepředložilo žádné podklady k tomu, na základě čeho učinilo tento závěr, ani se nevěnovalo například otázce, zda by bylo možné umožnit zpěv za předpokladu dostatečných rozestupů, popř. při nošení ochranného prostředku dýchacích cest. Obě tyto opatření jsou přitom tímto mimořádným opatřením nařízena a tudíž jsou MZ dobře známa.
10. Za nejzásadnější nedostatek stanovení míry rizika v odůvodnění mimořádného opatření je považována absence identifikace rizik, která s sebou přinášejí změny nařízené mimořádným opatřením. Stanovení těchto rizik je přitom předpokladem toho, aby mohlo MZ dostatečně identifikovat oprávněné zájmy osob, kterých se tyto změny týkají, a mohl být řádně proveden test proporcionality (viz. nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 178/15). MZ tak nepochybně mělo přinejmenším řádně posoudit negativní dopady několikahodinového nošení ochranných prostředků dýchacích cest na zdraví dětí a žáků, když z nařízeného mimořádného opatření je zřejmé, že na jeho základě můžou nastat situace, kdy děti či žáci budou povinni tyto prostředky povinni používat. Nelze totiž předpokládat, že by bylo možné po celý den dodržovat rozestupy alespoň 1,5 metru.
11. V případě, že sportovní aktivity proběhnou ve venkovních prostorách, zakázalo MZ dětem a žákům použití sprch. Tento zákaz MZ nijak neodůvodnilo.
12. Mimořádným opatřením je dotčena poměrně široká škála fyzických osob různého věku vzhledem k tomu, že se týká jak dětí v přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, tak žáků základní školy, denní formy vzdělávání konzervatoře nebo denní formy vzdělávání střední školy. MZ však při posouzení míry rizika různé věkové kategorie dotčených fyzických osob nezohlednilo, přičemž například nošení ochranných prostředků dýchacích cest musí představovat jiné riziko pro dítě v přípravné třídě základní školy, u kterého ani zdaleka neskončil fyzický vývoj, a u žáka v posledním ročníku střední školy, který by měl již být plně fyzicky vyvinutý (viz. rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 7 Ao 6/2021).
13. Jelikož MZ nevěnovalo dostatečnou pozornost identifikaci rizik spojených s nařízením mimořádného opatření, MZ nemohlo být schopno posoudit přiměřenost tohoto zásahu do práv a oprávněných zájmů dotčených fyzických osob. Odůvodnění napadeného mimořádného opatření tak neobsahuje v rozporu s § 3 odst. 2 pandemického zákona stanovení konkrétní míry rizika spojeného s nařizovanou činností. Této otázce se totiž ve vztahu k ukládaným povinnostem prakticky nevěnuje. Posouzení tohoto rizika (zejména pak rizika spojeného s nošením ochranných prostředků dýchacích cest) je však zcela zásadní pro zhodnocení, zda je nařízené mimořádné opatření přiměřené. Pokud se MZ jednotlivými riziky v rámci přípravy mimořádného opatření zabývalo, pak taková skutečnost z odůvodnění mimořádného opatření nevyplývá. Odůvodnění mimořádného opatření je proto v této části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť z něj není zejména zřejmé, jaká rizika pro fyzické osoby plynou z nošení ochranných prostředků a jaké riziko představují pro své okolí, pakliže by ochranné prostředky dýchacích cest nenosily a jaké riziko představuje například zpěv nebo použití sprch.
14.Co se týče třetího požadavku pandemického zákona, tedy zhodnocení přiměřenosti zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob, MZ v odůvodnění mimořádného opatření pouze uvedlo, že při poměření zájmu na ochraně zdraví a práva na vzdělávání je třeba zdůraznit, že mimořádné opatření neomezuje právo na vzdělávání. K tomu MZ dodalo, že dětem a žákům je umožněna osobní přítomnost na vzdělávání i bez toho, aniž by se podrobili preventivnímu testování. MZ při poměřování zájmu na ochraně zdraví a práva na vzdělávání zcela opomenulo, že v případě pozitivního výsledku preventivního testu na přítomnost onemocnění COVID-19 je dítě nebo žák povinen bezodkladně opustit školu. Následně je škola nebo školské zařízení tomuto dítěti nebo žáku povinna neumožnit osobní přítomnost na vzdělávání nebo při poskytování školských služeb do doby doložení negativního výsledku konfirmačního RT-PCR testu na přítomnost onemocnění COVID-19. Napadnuté opatření tedy představuje zásadní zásah do práva navrhovatele na vzdělávání, který se MZ zcela nepodařilo identifikovat.
15.Za součást práva na vzdělávání je také třeba považovat i hudební nebo tělesnou výchovu. Výuka těchto dvou mnohdy mezi dětmi a žáky oblíbených předmětů je přitom v důsledku nařízeného mimořádného opatření značně omezena, ba možná i zcela vyloučena. Ani tuto skutečnost MZ při zhodnocení přiměřenosti zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob nezohlednilo.
16. MZ neprojevilo žádnou snahu identifikovat práva a oprávněné zájmy dětí a žáků, do kterých má být mimořádným opatřením zasaženo. Již z tohoto je zřejmé, že si tak MZ nevytvořilo dostatečný prostor pro to, aby provedlo řádné zhodnocení přiměřenosti zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob, které je výslovně vyžadováno § 3 odst. 2 pandemického zákona a stručný pokus MZ o test proporcionalit je nedostatečný. Napadené mimořádné opatření je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů i z důvodu chybějícího zhodnocení přiměřenosti zásahu do práv a oprávněných zájmů osob.
