Euro nechceme přijmout nikdy a korunu chceme zakotvit jako národní měnu do Ústavy ČR. Zde je deset hlavních ekonomických a politických důvodů, proč by Česká republika neměla NIKDY přijmout euro 
:
1. Ztráta samostatné měnové politiky
Česká národní banka (ČNB) by ztratila možnost nastavovat vlastní úrokové sazby. Ty by nově určovala Evropská centrální banka (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem pro celou eurozónu podle potřeb největších ekonomik, jako je Německo nebo Francie, což nemusí odpovídat aktuálním potřebám české ekonomiky.
2. Konec plovoucího kurzu koruny
Koruna funguje jako přirozený ekonomický tlumič. V době krizí její oslabení pomáhá českým exportérům, protože zlevňuje jejich zboží v zahraničí. S eurem by tento ochranný mechanismus zanikl. Kurz reaguje na vývoj ekonomiky.
3. Ručení za dluhy jiných států
Vstupem do eurozóny by se Česko muselo zapojit do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), známého jako „euroval“. Česká republika by tak musela finančně ručit za dluhy a případné bankroty jiných členských států (např. Řecka či Itálie).
4. Riziko zdražování a zaokrouhlování
Obchodníci mají při přechodu na novou měnu tendenci zaokrouhlovat ceny směrem nahoru, což se projevuje zejména u drobných služeb a zboží denní potřeby. Zdražení se při přijetí eura jasně projevilo v Chorvatsku či Bulharsku.
5. Nedokončená ekonomická konvergence
Česká hladina mezd a cen stále nedosahuje průměru eurozóny. Zafixování kurzu ve chvíli, kdy jsou české mzdy výrazně nižší než německé, by mohlo konzervovat status Česka jako „levné montovny“ a zpomalit dohánění životní úrovně západních sousedů.
6. Náklady na zavedení nové měny
Samotný přechod na euro je pro stát i soukromý sektor finančně nákladný. Banky, obchody a firmy musí investovat miliardy korun do úprav softwaru, účetních systémů, bankomatů, přecenění zboží a logistiky spojené s výměnou hotovosti.
7. Heterogenita eurozóny
Eurozóna sdružuje ekonomicky velmi rozdílné státy – od disciplinovaného severu po vysoce zadlužený jih. Jedna společná měna pro takto odlišné ekonomiky vytváří dlouhodobé strukturální napětí, na které doplácejí stabilnější země. Méně disciplinované země vyváží svou inflaci do zahraničí.
8. Politický tlak na fiskální unii a následně politickou unii
Zavedení společné měny dlouhodobě tlačí na hlubší politickou integraci, včetně snah o vytvoření společné daňové politiky nebo společného rozpočtu eurozóny. To by znamenalo další přesun rozhodovacích pravomocí z Prahy do Bruselu a Frankfurtu. A konečném důsledku vytvoření jednoho evropského státu.
9. Ztráta národní symboliky
Měna je jedním ze základních atributů suverénního státu. Pro významnou část české veřejnosti představuje česká koruna symbol národní identity, samostatnosti a historické kontinuity od vzniku Československa.
10. Nesplnění konceptu optimální měnové oblasti
Česko sice s eurozónou úzce obchoduje, ale jeho trh práce není plně integrovaný (např. kvůli jazykové bariéře). Podle ekonomické teorie bez volného pohybu pracovníků za prací napříč státy nemůže společná měnová oblast bezproblémově fungovat bez masivních finančních transferů.
