Tomio Okamura: Antifa, kterou podporuje Ivan Bartoš, má komunistické kořeny.
Jak upozornil Gatestone Institute, dlouhodobě deklarovaným cílem Antify v USA i v zahraničí je vytvoření komunistického světového řádu. Tato organizace má komunistické stalinistické kořeny. To, že se Bartoš fotil s vlajkou Antify a popírá, že by byl její sympatizant, je něco podobného, kdyby se někdo fotil s vlajkou s hákovým křížem, a pak popíral, že sympatizuje s nacismem. Se symboly Antify se Bartoš fotil opakovaně. A fotil se symboly, které vyzývají k násilí!
„Ivan Bartoš není a nikdy nebyl členem organizace Antifa. Vlajku, kterou vlastní, koupil v berlínské čtvrti Kreuzberg a považuje ji za historický symbol odporu německé společnosti proti nastupujícímu nacismu ve 30. letech.“ Takže se Bartoš dle svých slov fakticky hlásí ke komunistické Antifě.
Moderní hnutí Antifa je odvozeno od skupiny Antifaschistische Aktion (Antifašistická akce) založené v květnu 1932 stalinistickými vůdci Komunistické strany Německa. Skupina byla založena za účelem boje proti fašistům, což je termín, který tato skupina používala k označení všech ostatních pro-kapitalistických politických stran v Německu. Primárním cílem Antifašistické akce bylo zrušení kapitalismu. Skupina měla více než 1 500 zakládajících členů a poté, co se v roce 1933 dostali k moci nacisté, přešla do ilegality.
Antifa tvrdí, že bojuje proti „fašismu“, což je označení, které často používá jako všeobecný pejorativ pro diskreditaci všech s jinými politickými názory.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (německá civilní vnitřní zpravodajská služba), ve své zvláštní zprávě o levicovém extremismu uvedl:
„Boj Antify proti pravicovým extremistům je jen kouřovou clonou. Skutečným terčem je ‚buržoazně-demokratický stát‘, který podle levicových extremistů akceptuje a podporuje ‚fašismus‘ jako možnou formu vlády a proto proti němu dostatečně nebojuje. Podle Antify má ‚fašismus‘ kořeny v sociálních a politických strukturách ‚kapitalismu‘. Proto se levicoví extremisté ve svém ‚antifašistickém‘ boji zaměřují především na odstranění ‚kapitalistického systému‘.“
Německé úřady v poslední době zaznamenávají nárůst násilných činů ze strany levicových extrémistů. Nasvědčují tomu i dvě nedávné víkendové akce, kdy v došlo k žhářskému útoku v dolnosaském Braunschweigu a střetu krajně levicových demonstrantů s policií v Berlíně. Akcé se účastní i Antifa.
Německy napsaná brožura – „80 let Antifašistické akce“ (80 Jahre Antifaschistische Aktion) – dopodrobna popisuje nepřerušovaný historický vývoj hnutí Antifa od ideologických začátků ve dvacátých letech 20. století až po současnost. Dokument uvádí:
„Antifašismus byl vždy zásadně antikapitalistickou strategií. Z tohoto důvodu symbol Antifašistické akce nikdy neztratil své inspirativní kouzlo… Antifašismus je spíše strategie než ideologie.“
Během poválečného období se německé hnutí Antifa objevilo v různých reinkarnacích, včetně radikálního studentského protestního hnutí v 60. letech a levicových povstaleckých skupin, které byly aktivní v 70., 80. a 90. letech 20. století.
V červenci 2019 se radikální člen Antify Willem Van Spronsen pokusil o pumový útok na detenční centrum Imigrační a celní správy Spojených států amerických (U.S. Immigration and Customs Enforcement, ICE) v Tacomě ve státu Washington. Byl zabit při konfrontaci s policií.
Koordinované násilné protesty vyvolávají otázky, jak je Antifa financována. Podle výzkumné skupiny Influence Watch, která shromažďuje údaje o advokačních nevládních neziskových organizacích, nadacích a dárcích, slouží jako hlavní finanční sponzor mnoha radikálních levicových iniciativ organizační skupina Aliance pro globální spravedlnost (Alliance for Global Justice, AFGJ).
Aliance pro globální spravedlnost (AFGJ), která se sama popisuje jako „antikapitalistická“ a staví se proti zásadám liberální demokracie, poskytuje „fiskální sponzorství“ skupinám obhajujícím četné zahraniční a domácí levicové a extrémně levicové kauzy, včetně odstranění Státu Izrael.
Aliance pro globální spravedlnost sídlí v Tucsonu v Arizoně a lidé s ní spojení obhajují socialistické a komunistické režimy, včetně Kuby, Nikaraguy a Venezuely. V roce 2000 se organizace AFGJ zapojila do demonstrací proti globalizaci. V roce 2010 byla AFGJ finančním sponzorem protestního hnutí Occupy Wall Street.
Organizace AFGJ obdržela značné finanční prostředky od subjektů, které často tvrdí, že jsou hlavním proudem levého středu. Podle výzkumu skupiny Influence Watch obdržela organizace AFGJ finanční podporu od nadací Open Society, Tides, Arca, Surdna, Public Welfare, Ben & Jerry a z fondu Brightwater Fund.
V Seattlu ve státě Washington radikálové z Antify, hnutí Black Lives Matter a členové protikapitalistického klubu John Brown Gun Club převzali kontrolu částí Východního okrsku a vytvořili „autonomní zónu“, kterou nazvali Capitol Hill Autonomous Zone (CHAZ), kterou nedávno přejmenovali na Capitol Hill Organized (or Occupied) Protest (CHOP). Nápis na kartonu na barikádách oznamuje: „Nyní opouštíte USA.“ Skupina vydala seznam 30 požadavků, včetně „zrušení“ městského policejního sboru a soudního systému.
„V této čtvrti došlo ke znásilněním, loupežím a různým násilným činům, ale my se tam nemůžeme dostat,“ řekla Carmen Best, policejní šéfka města Seattle. Několik lidí tam bylo zabito nebo zraněno.
Víme, že například příslušníci španělské Antify ubili k smrti železnou tyčí staršího muže za to, že měl na sobě šle v barvě národní vlajky.
Vidíme, že sluníčkáři se zaklínají tolerancí a demokracií, ale každý, kdo s nimi nesouhlasí, je podle nich fašista a sluníčkáři se neštítí proti takovým lidem použít i násilí.
To, že se Bartoš fotil s vlajkou Antify a popírá, že by byl její sympatizant, je něco podobného, kdyby se někdo fotil s vlajkou s hákovým křížem, a pak popíral, že sympatizuje s nacismem. Se symboly Antify se Bartoš fotil opakovaně. A fotil se symboly, které vyzývají k násilí!
