V sobotu jsem byl s Tomiem Okamurou na Dnech NATO v Mošnově. Tomio se procházel, lidé jej zastavovali, nechali se s ním fotit, podávali mu ruce a děkovali mu za to, že je, jaký je. Cestou jsme potkali i skupinku mladých dívek ve vojenských uniformách. Některé byly prostovlasé, některé měly na hlavě bílý šátek. Český důstojník, který je doprovázel, nám řekl, že to jsou členky ochranky jordánského krále. Tomio je oslovil anglicky, chvíli si povídali a pak došlo i ke společnému focení. Sluníčko svítilo, dívky byly mladé, krásné a uniforma jim moc slušela. Tomio byl taky jako ze žurnálu a tak se řada kolemjdoucích zastavovala a dívala se na ně. Tato scenérie mezi zbraněmi, které mají zabíjet, byla tak dojemná, že to zaujalo i kameramana České televize, který se chopil svého pracovního nástroje, posadil si jej na rameno a začal mladé dívky v uniformách s elegantním mužem natáčet. Zatím to je jako z pohádky Boženy Němcové, jenže chyba byla v tom, že ten mladý pohledný muž je poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, další chybou bylo, že je předseda opozičního hnutí Svoboda a přímá demokracie, a jeho největší chybou bylo, že se jmenuje Tomio Okamura a jako jediný poslanec říká věci tak, jak se mají. Vlastně jediný ne, spolu s ním tam jsou ještě Jarda Holík a Radim Fiala. Bohužel malá síla proti téhle vládě, o které se jednou bude mluvit jako o vládě, za které začal soumrak naší civilizace.
Když tedy kameraman vzal kameru a začal natáčet, přišel k němu nějaký mužík s mikrofonem, přitiskl se ke kameramanovi a potichu mu řekl: „To netoč, tam je Okamura.“ Načež kameraman sundal pracovní nástroj z plece, začervenal se, snad studem za práci, kterou dělá, a odešel pryč. Bohužel, tedy bohužel pro redaktora, nemluvil tento dost potichu a jeho varování jsem slyšel. Otočil jsem se tedy na něj a zeptal se: „Copak, točit Okamuru je zakázané?“ Redaktůrek něco zahučel o politicích a spěšně odcházel pryč. Ještě jsem na něj zavolal, zda by ani Babiše nenatočili, ale na to raději neodpověděl a přidal do kroku, málem mu mikrofon vypadl z kapsy.
Celá tato příhoda by byla k smíchu, kdyby se v ní neodrážela tragédie doby. Cenzura funguje víc než za „komančů“ a pravda je věc zakázaná.
Proto si dobře rozmyslete, komu dáte svůj hlas, až půjdete za dva roky k urnám. Doufám, že to budou urny volební a ne urny s popelem našich blízkých, kteří zemřeli díky neschopnosti vlády naší i EU.
