Už čtvrtý týden probíhají ve Francii demonstrace, které odstartovaly žluté vesty v Paříži, na protest zdražení pohonných hmot. Nepokoje narůstají na intenzitě a přidávají se k nim další občané Francie, kteří tak dávají najevo svoji nespokojenost se současnou vládní politikou.
Dva největší lídři řídící Evropskou unii, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, se především angažují v otázkách nelegálních imigrantů, což se jim ale viditelně nedaří a voliči jim to začali dávat silně najevo. O Angele Merkelové a jejímu propadu u voličů jsem psal v nedávné době, dnes se zmíním o francouzském prezidentovi Macronovi. Francouzská vláda se ocitá stále ve větší krizi a demonstrace proti ní a jejím reformám zesilují a k demonstrujícím se připojují další skupiny obyvatel. Vlastní nepokoje vyprovokovalo hnutí „žlutých vest“, kdy se od poloviny listopadu ve Francii demonstruje proti zvýšení spotřební daně na benzín a naftu. Hlavním centrem demonstrací je Paříž, kde už po tři víkendy proběhly demonstrace namířené proti současné politice francouzské vlády v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem.
Třetí sobotní protesty si vyžádaly velké škody a zraněno bylo více jak 130 lidí. Hořela nejen auta zaparkovaná v ulicích, byly ničeny vitríny obchodů a byl poškozen dokonce i Vítězný oblouk. Policie dle svých hlášení uvedla, že např. v Paříži bylo ošetřeno 133 lidí, z toho 23 policistů. Celkem bylo předvedeno 412 osob, a z nich ve vazbě skončilo 378 osob. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner nevylučoval vyhlášení výjimečného stavu. Celkem se k sobotním demonstracím připojilo více jak 130 tisíc lidí po celé zemi. K demonstrantům se přidali např. řidiči sanitek a studenti. Ti na protest proti plánované školské reformě zablokovali po celé Francii přes 100 lyceí (forma střední školy). „Žluté vesty“ stále blokují přístupy ke skladům benzínu a nafty. Například společnost TOTAL nemá co prodávat, neboť je bez pohonných hmot. V některých regionech mimo Paříž je prodej pohonných hmot výrazně omezen. Nejhorší situace je v Bretani.
Francouzský prezident hledá řešení jak situaci vyřešit. Jedním z nich je to, že vláda předložila dne 4. prosince své rozhodnutí o tom, že odkládá o půl roku plánovanou daň z pohonných hmot. Den na to plánovanou daň z pohonných hmot úplně zrušila. Premiér též přislíbil, že nebude v zimě zvyšovat cenové tarify u elektřiny a plynu. Dle prvních vyjádření zástupců demonstrantů už vzešlo prohlášení, že tyto návrhy přišly pozdě a o nadcházejícím víkendu jsou plánovány ještě intenzivnější demonstrace. Od začátku demonstrací jsou už čtyři mrtví a evidováno přes 900 zraněných. Uvidíme, jak na to vláda Édouarda Philippa zareaguje. Premiér Philipp situaci už konzultoval se všemi představiteli politických stran. Opoziční strany v čele s Marine Le Penovou požadují předčasné volby. Předsedkyně Národního sdružení Le Penová ve francouzské televizi prohlásila: „Naznačili jsme premiérovi, že strategie konfrontace, kterou Macron zvolil, může mít dramatické následky.“
Prezident má na stole stále několik návrhů, takže si počkejme, jak se rozhodne a ještě více z požadovaného nabídne. Může ještě například znovu zavést milionářskou daň, nebo může zvýšit minimální mzdu. Ministr hospodářství současné vlády Bruno Le Maire navrhuje rychle přijmout snížení daní.
Počkejme si tedy, jaká konečná řešení vláda občanům předloží, a zda je občané přijmou. I když francouzská vláda v čele s prezidentem Macronem tuto krizi ustojí, v budoucnu se objeví zákonitě nové problémy, které budou spíše eskalovat. Současný prezident Emmanuel Macron se vžil do role zachránce Evropské unie a zájmy a blaho vlastních občanů jdou tak jaksi mimo něj. Občané ale nejsou hloupí a zajisté mu to brzy spočítají, tak jako Němci Angele Merkelové a Macron jako politik skončí.
