Příští týden v úterý bude POPRVÉ V HISTORII v Poslanecké sněmovně projednávána petice za referendum o vystoupení z EU, kterou vloni na podzim zorganizovalo naše hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) – moc Vám všem děkujeme za skvělou spolupráci a slibuji, že budeme na půdě Parlamentu bojovat za práva občanů na referendum ze všech sil, i když proti nám stojí vládní většina. Online a off lline jsme posbírali dohromady přes 100 tisíc podpisů. Sledujte, jak to v úterý dopadne.
Jestli souhlasíte, prosím sdílejte tento příspěvek, jelikož média nás cenzurují. Naše petice se začne na půdě Parlamentu projednávat za přítomnosti poslanců, veřejnosti a hostů v úterý 12. ledna 2016 od 16:30 hodin.
Tohoto veřejného projednání se za SPD zúčastní poslanci Tomio Okamura, Radim Fiala a Jaroslav Holík, mezi zástupci veřejnosti například hudebník ing. Aleš Brichta a další.
Mimo výše uvedené předkladatele petice se veřejného projednávání budou účastnit také poslanci jiných politických stran, dále ing. Ivo Šrámek – náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení Sekce evropské, Vladimír Němec – ředitel Odboru evropských politik, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, PhDr. Lucie Poková – ředitelka Odboru komunikace o evropských a institucionálních záležitostech, Úřad vlády ČR a Vladimír Bláha, M.A. – vedoucí Oddělení institucionální komunikace, Úřad vlády ČR.
Proč referendum o vystoupení z EU?
1) Sebevražedná neschopnost řešit imigrační krizi
2) Dnešní EU je úplně jiná než ta, do které jsme vstupovali. Když Václav Klaus jako premiér podával v roce 1996 přihlášku do EU, unie zcela jiným spolkem států, než jakým je dnes – díky Maastrichtské a lisabonské smlouvě Lisabonskou.
Ze společenství hospodářsky spolupracujících států, je dnes předstupeň federálního státu. EU se vyvíjí směrem k hlubší integraci, k oslabování suverenity národních vlád a k tomu ani Brusel ani česká vláda nemá souhlas českých občanů.
3) Referendum o EU bylo zmanipulované tj. stát platil pouze jednostranně orientovanou kampaň „Pro“. Samozvaná kampaň byla nepravdivá, protože nikdo neinformoval o tak hluboké ztrátě suverenity, kdy drtivá většina naší legislativy bude nařizovaná přímo z Bruselu. Jinými slovy nikdo nám neřekl, že ztratíme dvě třetiny podílu na správě vlastní země a předáme moc Bruselu.
Bude vystoupení z EU ekonomicky výhodné?
Systém dotací je paradoxně škodlivější pro země chudší, které jsou na dotacích závislé, než pro země bohaté, které na dotace přispívají. Chudší země jsou prostřednictvím dotační politiky řízeny zeměmi bohatšími. Jedná se o skrytou formu ekonomického kolonialismu,
V roce 2004 (v roce přistoupení k EU) český HDP na hlavu dosahoval 34,2 procenta německé úrovně. V roce 2014 to bylo 41,8 procenta. Konvergence se ovšem zastavila v roce 2008 na hranici 49,5 procenta německé úrovně. Od té doby Česko ve srovnání s Německem dlouhodobě chudne.
Pokud bychom tedy zkoumali časovou řadu údajů z let 2008 až 2014, došli bychom k názoru, že dotace podkopávají zdraví ekonomiky a že lepší je být čistým plátcem jako Německo
Na celém světě neexistuje ani jedna ekonomika, která by díky dotacím dosáhla trvalé prosperity. Příkladem budiž Řecko, které od vstupu r. 1981 dodnes patří k nejvyšším příjemcům dotací.
Čísla ukazují, že členství v EU se nějak viditelně ekonomicky nevyplácí, naopak mnohé regulace Bruselu jsou nefunkční nebo škodlivé.
Musíme z našich daní odvádět do Bruselu povinné členské příspěvky, které se nám vrací jen částečně a ještě vázané na konkrétní (často protinárodní, vyloženě škodlivé) projekty, které bychom jinak vůbec nepodporovali (ale takto je navíc musíme spolufinancovat), ale mám na mysli vůbec celkovou myšlenkovou indoktrinaci, která z EU přichází.
Výměnou za čerpání z pochybných eurofondů se vzdáváme suverenity a svobody, možnosti vytvářet si vlastní zákony a rozhodovat o tom, jak naši zemi spravovat – a navíc k sobě necháváme proudit ideologii (evropeismu), která je od základu zvrácená a která rozleptává národní státy. Jinými slovy – na křídlech eurofondů se k nám dostávají nebezpečné myšlenky, které jsou mnohem větší hrozbou pro naši zemi, než jakou by bylo eventuální nepostavení či neopravení toho či onoho, co dnes stavíme nebo opravujeme z evropských peněz.
EU je synonymem pro hyperregulaci a protekcionismus. Británie potřebuje mít možnost stanovit si své vlastní obchodní vztahy. V posledních dvou měsících, Island a Švýcarsko zřídily zónu volného obchodu s Čínou. EU jde opačným směrem.
To, co by nezávislý suverénní stát nikdy nedopustil – vpustit na své území desetitisíce kulturně nepřátelských migrantů, se díky členství v EU může stát realitou během velmi krátké chvíle a aniž by se nás kdokoli ptal.
Má smysl zůstávat ve spolku, který nerespektuje osobní zájmy svých členů a kde neexistuje rovnost členů, ale záměry několika prominentních členů jsou násilně vnucovány všem i proti jejich vůli?
V EU se měří dvojím metrem, existují různé standardy. Počínání představitelů EU vůči ČR je ponižující a nedůstojné. EU je klub, který ani nedodržuje svá vlastní pravidla a svévolně je porušuje (Pakt stability). Jeho financování je neprůhledné (komise nepředkládá už několik let účetnictví). Naše váha je v EU téměř nulová.
Co po vystoupení?
1) Jako Švýcarsko lze regulovat hospodářské vztahy s Evropskou unií na základě bilaterálních smluv. Tato varianta je výhodná v tom, že na ČR by se nevztahovala pravidla povinná pro členy Evropského hospodářského prostoru.
2) Současně s vystoupením může ČR připravit a podepsat smlouvu s EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), které zakotvuje platnost čtyř základních svobod – volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. V praxi y to znamenalo, že bychom sice platili příspěvek EU, ale násobně nižší a platila by pro nás nadále jen některá unijní pravidla.
Měli bychom samostatné zastoupení ve Světové obchodní organizaci a naše obchodní politika by byla zcela suverénní, nijak nesvazovaná rozhodnutími Bruselu.
Krom jiného bychom přestali být například vázaní zemědělskou politikou EU, která nás dlouhodobě poškozuje, stejně tak politikou politických sankcí, které poškozují český export. Na druhou stranu český export do EU by vystoupení nijak neovlivnilo.
Takové postavení má například Švédsko nebo Norsko a je zcela zřejmé, že tyto země jsou úspěšné a prosperují.
Jak by proběhlo vystoupení?
Procedura začíná oznámením záměru Evropské radě a celý proces je zakotvený čl. 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU).
Je tu varianta k vystoupení?
Ano. Hluboká reforma EU, zásadní revize celého systému komunitárního práva, odbourání zbytečné legislativy (což lze učinit pouze z úrovně EU, nikoliv národních států).
Zpružnění smluvního systému EU směrem k tzv. vícerychlostní EU (tedy možnost opustit, či nepodílet se na některé komunitární politice EU, podle vlastní národní preference) trvat na daňové autonomii členských zemí. Nepřipustit navyšování evropského rozpočtu či zavádění jeho vlastních zdrojů.
